sobota 7. listopadu 2009

Odlet do národního parku džungle Chitwan

Po příjemném spánku a ranní hygieně se pomalu balím, s sebou beru jen malý batoh (velký batoh nechám v recepci). V kanceláři zkouším úspěšně zálohovat fotky z první karty foťáku do karty mobilu. Poté se odebírám do nedaleké restaurace, kde jsem si dal výbornou anglickou snídani s matela tea. Ve smluvenou dobu v 10h jedu s již známým chlapíkem taxíkem k letišti, kde u společnosti Buddha Air vyzvedávám letenku. Odlet je okolo 11:40, bohužel letadlo z Bharatpuru ještě nedorazilo a tak jsem se musel 2h obrnit trpělivostí (pozoroval jsem dění u odbavovací haly, některým lidem praskly nervy a začali se hádat s personálem letiště). Okolo 13:20 nás svolávají a nastupujeme do autobusu, který nás dovezl k letadlu. Let trval přesně 18 minut (pořád je to lepší než se trmácet několik hodin v nepohodlném autobuse). Po přistání ucítím závan tropického vzduchu (odhaduju asi na 35°C) a v dálce vidím nepálce, který v ruce drží cedulku s mým příjmením. Nastupuju do džípu s názvem Hotel Jungle Lodge na kapotě a míříme do asi půl hodiny vzdáleného národního parku a hotelu. Tam mě pan majitel s úsměvem vítá a v restauraci mě mladý kluk označuje na čelo červenou tečku a dostávám kytku:-) K obědu mi dávají polévku, kuře s hranolky a milk tea. Po ubytování v krásné lodžii a pauze okolo 4h jdu s průvodcem na krátkou procházku vesnicí, kde je muzeum národního parku a poté kousek do džungle, kde v životě poprvé vidím v přírodě ohromného slona. S průvodcem (jmenuje se Momo) se během pěší procházky seznamujeme a před 5 hodinou dojdeme k řece, kde rybáři zkoušejí pomocí sítí chytit ryby, a pozorujeme úchvatný západ slunce nad džunglí. Toto krásné divadlo dlouho sleduji s foťákem v ruce a nabíjím si svoji zásobu energii. S Momo se pomalu po tmě vracíme zpět, kde na mě čeká večeře. Po česnečce jsem napnutě zvědavý, co mi dobrého přinesou, nestačím se divit, přinesli mi úplně samou večeři jako co jsem si objednal včera k večeři, jačí maso s hranolky a zeleninovou oblohu. Přesně na té samé pánvi, pod ním dřevené prkno s párou:-) V duchu jsem se musel smát, protože je to mé oblíbené jídlo. S graciézností si pomaloučku každý kousek jídla vychutnávám, opodál mě sleduje můj kuchařský sluha, jestli je potřeba dolít pivo či něco k mému přání přinést. Připadám si jak v královském paláci:-) Po zaplnění žaludku se odebírám do velké haly, kde začíná kulturní večerní program Tharu. Domorodí obyvatelé za bubnujících zvuků předvádějí různé umění svých tanců na všechny možné způsoby. Po skvělém vystoupení se odebírám unaven a příjemně naladěn do postele s moskytiérou se vyhajinkat.

Žádné komentáře:

Okomentovat