Návrat z pralesa do rušné části města Kathmandu

V noci jsem se probudil se silným pocitem močit (k večeři jsem si dal skoro litr piva Everest na dobré strávení) a potom jsem opět hned usnul jako mimčo:-) Ráno před svítáním se probouzím příjemně naladěn na nový den a těšící se na dobrou snídani. Dnes je v plánu výlet do ptačí říše. Po vydatné snídani (jogurt s müsli, omeleta s toastem a milk tea) s Momo vybaveni dalekohledem a knižním průvodcem ptačího zvěřctva vyrážíme do národního parku. Cestou vedle řeky fotím 3 slony, jak se z řeky napájí. Za záhybem řeky vstupujeme do národního parku, kde během této doby mi Momo tiše ukazuje na různé ptáky sedící na koruně stromu či letících nad pralesy. Spatřili jsme i obrovského ptáka s velkým zakřiveným zobákem (Great Hornbill) a oněměli jsme nad zajímavými slunečnými paprsky hrajícím si s korunami stromů. Po 8 hodině je pozorování ptáků skoro u konce, jelikož už je slunce pomalu vysoko a někteří se uchylují do stínu nebo někam jinam. Protože jsme kousek od sloní farmy a času do mého odletu je ještě dostatek, rozhoduji se podívat za slony, kteří právě holdují bambusovým výhonkům. Na zpáteční cestě vedle řeky spatřujeme na pěší stezce dlouhou kunu, jak mizí ve vysoké trávě a stavujeme se u stánku, kde si s Momo dáváme na rozloučení Milk Tea. Po debatě s místními lidmi a pozorování dění okolo je čas se vrátit do hotelu. S Momo se loučím a děláme si společnou fotku, poté mu dávám do ruky odměnu (300Rs), měl z toho viditelnou radost, neb pro něj to byla skoro týdenní výplata. V lodžii při mytí nohou (do safari jsem si bral jen sandály) si všimnu na mé noze pijavice velké asi centimetr, jak se do mě zavrtává. Opatrně ji vyndávám, hned vydezinfikuji (s sebou jsem si vzal motolékárničku) a přelepím páskou, aby se tam nedostala nečistota. Raději pijavici ukazuji majiteli tohoto podniku, jestli není neškodná. S úsměvem říkal, že to nic není a s velkou úlevou se vracím balit věci. Úderem 10h se loučím s celým personálem a s poláky nasedávám do korby džípu mířícího do Bharatpuru k letišti, kde se loučíme s majitelem a všichni okolo 11:45 nastupujeme do letadla mířícího do hlavního města Nepálu. Během letu jsem pozoroval, jak se krajina pod námi mění a za 18 minut v dálce spatřuji přistávací dráhu (seděl jsem úplně vzadu, tak jsem měl dobrý výhled na křidélka a podvozek). Po dosednutí a odrolování do určeného místa nastupujeme do busu, který nás zaveze na kraj letiště. S poláky se loučím a volám taxi, cestou taxikář šikovně objel všechny zácpy a ani ne za půl hodiny jsem byl v hotelu. Po obědě (mix pizza) si dopíšu včerejší deník a poté v internet café aktualizuji můj cestovatelský deník. Po krátkém zdřímnutí jdu do města na malý nákup a na průzkum dalších neprozkoumaných míst. Zcela náhodou jsem objevil výbornou pekárnu, kde jsem si koupil velký skořicový koláč (co dělá i moje mamka, ale 3x větší), fakt dobrota. Poté se vracím zpět k hotelu a nad mapou města přemýšlím, co se dvěma volnými dny? Nakonec se rozhoduju zítra vyrazit do východní části města nedaleko letiště se podívat do Pashupatského a Boudhanatského kláštěra. Bohužel odtud je to daleko asi 7km, tak jsem se na recepci domluvil na zítřejší dopoledne odvoz taxi za 300Rs. Po dobré večeři (italské špagety), pozorování lidí, jak pomalu před zavřením svých obchodů z regálu uklízejí své zboží, jdu zpět do hotelu dopsat dnešní deník a s padajícími víčky též padám do hlubokého spánku…