Z Namche Bazaru do Dole

Po včerejší večeři jsem u kamen četl knížku a pozoroval, jak šerpové (nosiči) jedí rukama nepálskou večeři (rýže, polévka a zeleninová směs). Okolo 9h jsme museli vyhřátou restauraci opustit, neb nepálci se chystali spát. V naši lodžii je pěkná zima, ale ve spacáku se cítím jak v babiččině peříčku:-) Ráno vstávám po 6h, abych se stihnul oholit a sbalit věci, po 7h snídáme jablečnou omeletu s medem, okolo 8h slunce praží ostošest, s úsměvem na tváři vyrazíme směr Phortse Thanga. Cesta je prašná, občas se střídá s položenými kameny, za necelé 2h jsme vystoupali 500m do vesnice Mongu, kde doplníme do lahví vodu včetně dezinfekce. Další cesta klesá v prudkých serpentinách dolů písčitým svahem, v dáli slyšíme šumění řeky, až dorazíme k další vesnici Phortse Thanga, rozhodujeme se, že oběd vynecháme a pokračujeme k Dole. Cestou se posilňuji tyčinkami a tekutinou, které obsahuji hodně energie, neb nás čeká prudký výstup vedoucí ven z údolí rododendronovými lesy, které se stoupající nadmořskou výškou ustupují voňavým porostům jalovců a obrovských jehličnanů. U dlouhého vodopádu se fotíme a bez zastávky opět stoupáme, najednou na nebi spatřuji supa himálajského, jak nad vzdušnými proudy plachtí. Odhaduji, že musí mít rozpětí křídel něco přes 2 metry. Z pěti vyfotografovaných fotek supa za letu vybírám jen 2 nejlepší. Okolo půl 2 jsme dorazili do vesnice Dole v nadmořské výšce 4090 m.n.m. Troy se optává lidí na cenu lodžie, ani ne za 10 min. se ubytujeme v lodžii Yeti Inn za 100Rs s krásným výhledem a krásnou zahradou. Po vybalení objednáváme oběd (rizoto se zeleninou) a vyhříváme se na slunci. Celkem jsme vystoupali asi 700 výškových metrů, jsme všichni ok, ale nohy nám daly pěkně zabrat. Večer mě čekalo překvapení, slyším česká slova, seznamujeme se s čechy z Prahy a vyprávíme si své zážitky až do 20h. Z vyhřáté restaurace běžíme do svých pokojů do spacáku.