Pobyt v Kathmandu

Včera večer jsem v hotelu zcela náhodou potkal sympatickou australanku Jesslee a slečnu Ingrid, domlouvali jsme se, že půjdeme ráno k nedaleké a příjemné restauraci, kde si dáme snídani. Ráno jsem se příjemně po vydatném spánku probudil a koukám na strop, říkám si, proboha, kde to jsem:-) Hned kouknu z okna, div jsem nezavadil o kus elektrického drátu a čumím na všemožný bordel:-) Naštěstí to není cítit, poněvadž u každého obchodu jsou vonné tyčinky a tak to všude příjemně voní. S dámskou společností se přesouváme na snídani, objednávám misku jogurtu s nepálským čajem. Při tom si konverzujeme (ústně a písemně) o životě a způsobu života v Nepálu. Od Jesslee se dozvídám, že je učitelka (special education teacher) a otvírá školu pro děti (intellectually impaired children Autistic). Po snídani vyzvedávám letenky do Lukly, objednal a zaplatil jsem je z domova před týdnem a včera jsem koukl do výpisu mBank, že ty peníze dorazily už včera, neuvěřitelné, souhra náhod, vše to zapadá. Po obědě (pizza, raději klasické jídlo, neb nebudu před treekingem zkoušet s nepálským, indickým a thajským jídlem experimentovat) jdu shánět permity. Po optání u prvních pěti poboček jsem byl neúspěšný, od včerejška do středy je nepálský svátek a ještě v neděli, žádná sranda, ale nevzdávám to a pokračuji v hledání. Po patnáctém pokusu jsem narazil zcela náhodou na jednoho zkušeného nepálského trekaře, prý mi nabízí za 3000Rs (40$) permit, problém je, že musí s fotokopií pasu k úřadu. Váhám, ale po pár minutách konverzace mi intuice velí mu věřit, tak mu dávám peníze a za 3h si mám hotový permit vyzvednout. Procházím rušnou ulicí a fotím oslavu, hned si zvykám na uhýbání před auty, koly a motorkami. V jednom obchodě kupuju teplý nepálský pletený kulich a rukavice. S Ingrid se navzájem fotíme, jak v tom vypadáme. Škoda, že nemám více času s ní pohovořit:-( Pod hotelem v internetové kavárně píšu blog ze včerejška a pročítám maily. Čas letí a koukám, že už je čas vyzvednout permit (povolení ke vstupu do národního parku). Opět mě nepálec nezklamal a dodržel slovo. Jásám radostí a moc mu děkuji, popřál mi šťastnou cestu. Takže formality vyřízeny, zbývá jen modlit se za pěkné počasí a hurá do hor! Oznamuji to Jeslee a Ingrid, ty měly velkou radost, opět se rozproudila živá debata, docela se u toho hihňáme, jelikož moc výslovnost angličtiny neovládám, ale aspoň je to sranda:-) Po debatě se přesouvám do města se řádně posilnit před zítřejším přesunem do Lukly, letadlo letí v 9:30 (5:30NC). Tak mi držte palce…